Kázání Velikonoční vigilie 11.4.2020

Pak za ním přišel i Šimon Petr, vešel do hrobky a viděl, že tam leží (pruhy) plátna. Rouška však, která byla na Ježíšově hlavě, neležela u těch (pruhů) plátna, ale složená zvlášť na jiném místě. Potom vstoupil i ten druhý učedník, který přišel ke hrobu první, viděl a uvěřil.

Právě dnes proběhla v Turíně, zvláštní modlitba, v katedrální kapli, kde je uchovávána relikvie Turínského plátna, zvláštní modlitba, kterou vedl místní arcibiskup Cesare Nosiglia. Jde o mimořádný výstav, kterou vysílaly sdělovací prostředky. Pp. Benedikt XVI. nazval Turínské plátno ikonou Bílé soboty. Pp. František reagoval na toto gesto mimořádného významu těmito slovy : „Ve tváři Muže z Plátna vidíme také tváře mnoha nemocných bratří a sester, zvláště těch nejopuštěnějších a nejméně opatrovaných, ale také všechny oběti válek a násilí, otroctví a pronásledování. Jako křesťané ve světle Písma nazíráme v tomto Plátně ikonu Pána Ježíše, ukřižovaného, zabitého a vzkříšeného. Jemu se svěřujeme, v Něho důvěřujeme. Ježíš nám dává sílu čelit každé zkoušce ve víře, naději a lásce s jistotou, že Otec vždycky naslouchá svým dětem, které k Němu volají, a zachraňuje je.“ Snad bych ještě dodal, že turínské plátno nedávno poprvé v historii zkoumal plastický chirurg. Výsledky bádání jsou skutečně zajímavé „Všechna dosavadní bádání tvrdí, že poloha muže z plátna je typická pro mrtvé tělo. Ve skutečnosti však jde o obvyklý pohyb osoby, která se snaží vstát,“ Španělský lékař tvrdí, že na plátně je obtisknuta podoba živého člověka. „Pokud plátno zakrývalo Ježíšovo tělo, zdá se rozumné domnívat se, že by On chtěl ukázat na témže předmětu nejen znamení smrti, ale také zmrtvýchvstání,“ tvrdí profesor Hontanilla.

„Poloha těla ukazuje první, počáteční gesto zvedání se,“ pokračuje chirurg a s vědomím, že výsledky jeho zkoumání mohou vyvolat polemiky, ujišťuje, že své teze může vědecky doložit. „Jestliže všechny stopy, které se na plátně nacházejí, propojíme s tím, co popisují evangelia, všimneme si, že se všechno dokonale shoduje, nejen pokud jde o smrt, ale také o zmrtvýchvstání. Na jednom a témže předmětu nacházíme jak statické znaky smrti tak i dynamické znaky života. Jestliže podoba na plátně je Ježíšovou podobou, pak mají křesťané doklad o Jeho smrti a zmrtvýchvstání,“ uvádí plastický chirurg Bernardo Hontanilla.

Milí,  tento předmět Turínské plátno stále vydává svědectví a udivuje badatele. Nemůžeme s jistotou tvrdit, že na turínském plátně je obraz ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Krista, ale můžeme tomu věřit.

Chtěl jsem využít téma roušky ke slavení Sv.třídenní. I v našem křesťanském světě , ve světě evangelia je rouška důležitým svědectvím víry.

A možná úplně na závěr bych připomněl naši křestní roušku, která máme možná někde ještě uschovanou. Byla nám dána jako symbol čistoty, čistoty naší víry, čistoty našeho života. Jak musíme právě tuto čistotu víry dnes obhajovat, abychom vydali pravdivé svědectví o vzkříšeném a živém Kristu.

Kázání Velký pátek 10.4.2020

Doba epidemie je dobou blízkosti smrti. Bereme tuto dobu vážně, někdo se bojí, někdo má strach, nic nechceme podcenit… Smrt je nám blízko, dotýká se nás, většinou nepřímo… Smrt nás víc než kdy jindy děsí. Cítíme se bezmocní, i když nepatříme třeba k té nejrizikovější věkové skupině… Zkrátka nikdo nemá jistotu, že až pandemie skončí, že tady budeme…

Když jsem včera využil roušku jako nástroj, která zahaluje naši tvář. Tak dnes nám Izaiáš připomíná, že Služebník nebudeme mít podobu, nebudeme mít tvář, je podoben ne tvoru, lidé si zakrývají tvář, aby ho neviděli… Všechny tyto slovní obraty vedou člověka k zamyšlení o destrukci o konečném zničení člověka, kterým je smrt. Než se tak stane, nesmíme zapomenout na milosrdný skutek Veroniky, která podává roušku, do které se otiskne tvář Krista, tak jak to uchovává posvátná tradice… Jakoby na památku toho, který dává život…

Jsou nám v této době předkládána smutná čísla, kdy v důsledku nakažení koronavirem zemřelo už 100.000 lidí ve světě. Čísla jsou děsivá. Ale nemělo by nás stejně děsit, že v důsledku hladu denně umírá 8.000 dětí? Nebo že, se nikdy nenarodí 48.000.000 dětí na celém světě během jednoho roku? Myslím, že každá smrt by nás měla děsit. A my máme někdy možnost smrt spravedlivě oddálit – dát léky, dát chléb anebo dokonce umožnit novému životu se narodit… ne nechci situaci a čísla úmrtí koronavirem znevažovat, ale je třeba bojovat za každý život…

Bůh bojuje za každý život a žádný mu není lhostejný. Hřích přinesl nejen duchovní smrt, ale i fyzickou. Boží Syn přináší ve smrti na kříži zvláštní výměnu on dává ve smrti svůj život fyzický, abychom měli po smrti duchovní (smrt nám vezme tělo, ale nevezme duši a jednou dokonce budou oživena naše fyzická těla). Jeho krev se prolévá za všechny nejen za některé. Pro Boha má každý člověk nesmírnou cenu a on platí nesmírnou daň, je schopen dát do rukou svého syna, kde utrpení a smrt vezme jeho syna naprosto jeho podobu…

Žijeme v době, kdy nějak víc se mluví o smrti a mluví se o ní s větší vážností. Možná jsme na ni trochu zapomněli, že ještě není třeba o smrti přemýšlet. Egoismus, spokojenost, zajištěnost nás mohla mylně ujišťovat, že se mě to netýká… Týká a bohužel každého z nás.

Kristus však umírá se sedmi slovy na kříži, které jsou mimořádnými svědky jeho lásky k Otci i k lidem. Jen několik jeho blízkých zůstává v bolesti pod křížem. Maria však nezoufá, věří, že Bůh má jistě svůj plán, který tu lásku jejího syna i Božího Syna, nemůže nechat zničit smrtí…

Láska Krista smrt přemohla a její odkaz je nedozírný. Můžeme doufat, že i v našem životě zvítězí láska, Boží láska a smrt si nás nikoho nemůže nechat ve své moci na věky…

Kázání Zelený čtvtek 9.4.2020

Vstupujeme do Svatého třídení, do období, kde je nám nabídnuto ve slavení proniknout ve víře do tajemství Kristova utrpení, smrti a zmrtvýchvstání.

Prožíváme nesnadné období, kdy nás pandemie uvrhla do nejrůznějších omezení. Jedno z prvních opatření, aby se nemoc nešířila tak rychle, bylo opatření ústenek, roušek a respirátorů. Lidé šili a šijí roušky ve svých domovech dodnes… Ze začátku nošení roušek se cítil člověk trochu trapně, ale nařízení je nařízení. Nikdo nechce riskovat zdraví a taky zbytečně platit pokuty.

Uvědomil jsem si, jak nás toto opatření dělá anonymní. Stačí kousek látky přes obličej a jsme už bezejména. Potkáváme se běžně na ulici a snažíme se poznat toho, kdo jde okolo nás. Prozradí nás až hlas…. Jak důležitá je tvář. Zakrytá tvář neprozradí, jestli je vám dotyčná osoba sympatická, nebo zda se usmívá či mračí. Jakoby toto nebylo vůbec důležité. Mělo by být snadnější druhému pomoci, když odpadne toto první posouzení druhého člověka. Čekáte na hlas… tehdy pro druhého existujeme.

Právě tohle mě přivedla k úvaze. Bůh nás zná velmi dobře a vůbec mu nezaleží na tom, jak vypadáme, jen čeká na náš hlasový projev – modlitbu. Jako bychom právě jen v modlitbě začali existovat…

Jestliže Kristus slaví se svými učedníky Poslední večeří první mši sv., tak zde je to trochu naopak, učedníci vidí jeho tvář, jeho gesta, mohu říci jeho život… toto všechno bude za malou chvilku uvedeno do tváře bílé svaté hostie. Její tvář je na celém světě stejná bílá a tajemná. (Jen některým bylo dáno, že v hostii spatřili Kristovu tvář). Musíme věřit, že kněz, který pronáší slova Toto je moje tělo, toto je moje krev jsou slova, která připomínají jeho přítomnost. Je zde skrytý, ukrytý proto, abychom stále hledali jeho pravou tvář, v modlitbě ale také v našich bližních. Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, nahého, ve vězení?

Někdy je to hodně těžké, můžeme mít nejrůznější námitky. Apoštolové to prožívali, tak jak to prožíváme běžně i my. Když se začteme do evangelií, tak to uslyšíme. I oni však museli každodenně v Ježíšově tváři hledat tu Boží. I Petr s tím neustále bojuje: Nohy mě mít nebudeš…

Každopádně po Ježíšově Zmrtvýchvstání se něco radikálně mění… apoštolové jsou ujištění ve své víře, že Kristus je nejenom člověk, ale také Bůh.

Milí celý život je nám zde na zemi Bůh skrytý, i tehdy, když vidíme bílou svatou hostii…Nikdo z nás není vyloučen až do své smrti, abychom hledali Ježíšovu pravou tvář, která se nám jednou ukáže, která se nám jednou rozzáří v největší možné míře a my budeme vidět všechno tak, jak je….